Let deset let, aneb 10 let Střediska celostátních programů a služeb
Na počátku bylo Středisko pro zrakově postižené, které jako samostatný subjekt vzniklo 1.1.1993. Součástí Diakonie byla ovšem práce pro lidi se zrakovým postižením již od r. 1989. První (a také poslední) ředitelkou střediska (dále jen SZP) se stala Jana Červeňáková.
Středisko celostátních programů a služeb pak vzniká v roce 2011 sloučením SZP a tří programů, které do té doby zaštiťuje ústředí Diakonie ČCE. Byly to Program práce s migranty, program prevence obchodování s lidmi a Life Tool zaměřený na využití asistivních technologií v sociálních službách.
Scéna je připravena, můžeme začít. Tak tedy kdysi dávno v předaleké galaxii…
(V nejlepší tradici filmů o hvězdných válkách George Lucase, datujeme historii Střediska celostátních programů a služeb od pozdějších epizod, tedy od roku 2011 respektive Roku jedenáct.)
Rok jedenáct
Začátek je dost velká divočina. Nedostává se nám financí na provoz ani lidí, kteří by provoz zajišťovali. Vedení se ujímá diakonická matka zakladatelka Eva Grollová, ledva opustila své místo ve vedení Diakonie ČCE. Osidlujeme kanceláře na Žižkově a v Krči. V SZP začínáme se zvukovou verzí církevního časopisu Český Bratr. Pro prevenci obchodování s lidmi získáváme financování od zahraničních církevních nadací (HEKS, KHK), zaregistrujeme azylový dům, navazujeme spolupráci s LA Stradou ČR, Diakonií západ a získáváme členství v Meziresortní koordinační skupině pro oblast boje proti obchodování s lidmi (v gesci MVČR).
Rok dvanáct
Prevence obchodování s lidmi ukončuje provoz krizové pomoci. Navazujeme ale spolupráci s Britskou a Americkou ambasádou (kterou provází i finanční podpora) a spolupráci s neziskovkami obdobného zaměření na Ukrajině. Pomalu se rozšiřuje povědomí o obchodování s lidmi, mimo jiné i prostřednictvím tiskové konference k Evropskému dni boje proti tomuto fenoménu, kterou organizujeme. V azylovém bytě nabízíme pět míst pro muže. Pracujeme se žadateli o azyl prostřednictvím šicí dílny, kterou provozujeme v detenčním zařízení MV v Bělé Jezové. Na frontě SZP a Life Toolu klid.
Rok třináct
Evu Grollovou střídá na velitelském můstku David Šourek, který též šéfuje celou velkou Diakonii. V rámci prevence obchodování s lidmi poskytneme služby padesáti klientům (o rok dříve jen dvanácti). Financování drží zahraniční projekty a dotace na poskytování sociálních služeb. V Life Toolu rozšiřujeme repertoár pomůcek pro alternativní komunikaci a v SZP poprvé nabídneme možnost stahovat zvukové časopisy a audioknihy z webu. Pokračujeme v setkávání s azylanty v šicí dílně v Bělé.
Rok čtrnáct
Další výměna ředitelů. Vedení se ujímá David Michal. V SZP už vydáváme zvukový časopis Slyšíš – Slyším pětadvacátým rokem! V azylovém domě nabízíme devět lůžek mužům a párům. Pro zahraniční pracovníky vytváříme e-learning se základními informacemi o tom, jak se na zdejším pracovním trhu zorientovat. Navazujeme spolupráci s potravinovou bankou v Praze. V Life Toolu se začínáme orientovat na podporu seniorů. Účastníme se též veletrhu asistivních pomůcek Integra v Rakousku. Úzce spolupracujeme s rakouským Life Toolem. Zřizujeme facebookový profil, zveřejňujeme výzkumnou zprávu o pracovních podmínkách migrantů, publikujeme odborné články a revitalizujeme web.
Rok patnáct
Úspěšně procházíme externí evaluací pro zahraniční partnery a pro prevenci obchodování s lidmi získáváme podporu na další tři roky. Kulminuje uprchlická krize a v té souvislosti se začíná rozvíjet práce s migranty. Navazujeme spolupráci s ČCE a jejími sbory, pořádáme přednášky a organizujeme sbírku pro syrskou rodinu, která přesidluje do ČR.
Rok šestnáct
Poprvé se účastníme národní potravinové sbírky a rozdělujeme potravinové a hygienické balíčky potřebným ve spolupráci s SKP Praha za podpory MPSV. S Azylovým domem se stěhujeme do nových prostor a navyšujeme počet lůžek z devíti na třináct. V rámci programu práce s migranty organizujeme studentské praxe v uprchlických zařízeních v Německu. Organizujeme přednášky a besedy s tématem migrace a začínáme s realizací projektu DOMA (Diakonie otevírá možnosti azylantům) v šesti krajích ČR. V Life Toolu navazujeme spolupráci s Ranou péčí Diakonie a získáváme zařízení pro ovládání počítače očima (Iris bond, Tobii). V SZP se transformujeme na obecně prospěšnou službu, snižujeme úvazky a práci financujeme pouze z darů.
Rok sedmnáct
Life Tool měníme z odborného sociálního poradenství na sociálně aktivizační službu. V Prevenci obchodování s lidmi zřizujeme pobočná pracoviště v Plzni a Brně. Pro SZP získáváme podporu v rámci Diakonických a rozvojových projektů, které financuje naše zřizovatelka ČCE. Dále pracujeme s migranty, a to jak v krajích (Projekt DOMA) tak v Praze, kde se s klienty pravidelně scházíme v Kafé obýváček a při Čistě ženské záležitosti (šicí dílna).
Rok osmnáct
V Life Toolu začínáme realizovat kluby počítačové gramotnosti pro seniory, kterým říkáme digikluby. Společně s RET community a rakouským Life Toolem organizujeme odbornou konferenci. Od ředitelství Diakonie začínáme přebírat Institut důstojného stárnutí, který realizuje projekty na podporu laických pečujících pod značkou Pečuj Doma.
Rok devatenáct
Úspěšně uzavíráme projekt DOMA a marně se snažíme získat návazné projekty. Práci s migranty podporujeme dále alespoň v Ústeckém kraji, který vyhodnocujeme jako nejpotřebnější. V Life Toolu rozvíjíme novou metodu práce formou reminiscence. Úspěšně začleňujeme Institut důstojného stárnutí (IDS) do struktur střediska, organizujeme mezinárodní konferenci Stárnout doma a absolvujeme zahraniční stáž ve Finsku. V souvislosti s IDS získáváme nové partnery a donátory a začínáme ve větší míře rozvíjet fundraising. Začínáme připravovat fúzi s Ranou péčí Diakonie.
Rok dvacet
Středisko pro zrakově postižené začíná naplno využívat novou Braillskou tiskárnu. Čelíme covidu a přesouváme naše aktivity do online prostoru. Vyučujeme online češtinu a pořádáme online integrační kurzy pro cizince. V Life Toolu pořádáme online digi kávu a rozšiřujeme reminiscenční metodu o virtuální realitu (za pomoci VR Brýlí). Pomáháme cizincům s dobrovolnými návraty do země původu. V IDS rozjíždíme projekty Pečuj doma v Praze a Pečuj doma s Diakonií a zřizujeme pobočky v sedmi krajích ČR. Pilotně ověřujeme nouzový plán péče, jako podpůrný nástroj pro rodinné pečující a intenzivně se chystáme na převzetí Rané péče Diakonie z Diakonie ČCE – střediska Praha.
Rok dvacet jedna
Existujeme už deset let! Raná péče Diakonie se stala součástí střediska. Od roku 2011 jsme několikanásobně vyrostli a zesílili. Máme přes padesát zaměstnanců a rozpočet, který přesahuje 30 milionů korun. Zdolali jsme významný milník a hledíme s nadějí do budoucnosti.
David Michal, ředitel SCPS